V horskému městečku Dalatu se potkáváme s Danielem, naším kamarádem z Taiwanu, který Vietnam projíždí na motorce. Ten nám zajišťuje super ubytko, majitelé jsou hrozně milý, mluví dobře anglicky, na noc to stojí v přepočtu asi 80 Kč i se snídaní a večer jsme ještě dostali závitky :-) Daniela tady milujou, stejně jako všude v Asii, je pro ně asi prototypem typickýho evropana :-D
Za celou dobu ve Vietnamu jsme na nějaký projevy komunismu v praxi nenarazili, ne tak ovšem naši kamarádi.. Daniela k sobě pozvala jedna místní rodina na večeři a nocleh, kde ale nemohl zůstat, protože se to nějak dozvěděli policajti, který zavolali k nim domů, že ten cizinec tam spát nesmí. Prej z toho byli dost špatný a bylo vidět, že to fakt nejde, ale pozvali ho k sobě na druhý den, kde mu ukázali výrobu všeho možnýho.. Kluci z Kaoshiungu měli zase problém s tím, že nechtěli nechat někde na recepci svoje pasy, ale jen kopie, takže přijeli v noci policajti se kterýma se hádali a nakonec s nima odjeli ty svoje pasy okopírovat. Prej kopírovali každou stránku v pase.. No a kdybychom zašli blíž k hlídkám těch armádních objektů ve městech, zjistili bychom, že mají na klíně samopal..
V Dalatu a okolí, kde jsme jezdili na motorkách se nám hrozně líbilo. Všude v okolí je spousta skleníků s kytkama a ve městě krásná koloniální architektura. Taky tu mají super kavárnu, kde by podle popisu Čecha ve Vietnamu "pražští hipsteři jezdící na barevných skládačkách chrochtali blahem" :-))
|
placka plněná bílou a fialovou (nevím čím obarvenou?) rýží, drcenýma arašídama a cukrem, velká dobrota :-) |