Bagan

Při cestě z autobusu do "města" s námi najednou taxík staví u krajnice u takový divný budky a zelený cedule s nápisy. Prej musíme zaplatit 20$. Co, proč, jak, zase? Klasickej nápis "zahraniční návštěvníci.." jsou žádáni, aby zaplatili 20$..." Podepsán Department of archeology and national museum. Nakonec je to teda několikadenní vstup do celý tý oblasti, protože pagody tam jsou všude volně na rozlehlých pláních vedle cest a tam nikde žádný peníze nevyberete. Nevadí mi zaplatit takovou částku, jasně, starat se o to něco stojí.. Vadí mí spíš ten celkovej přístup, způsob jakým je to udělaný.. najednou vám taxikář zastaví u divný budky, přijde paní a řekne "20$".. (Mělo by tam taky spíš být napsáno "bílí zahraniční návštěvníci" :-D později jsme v hostelu potkali Francouze, co má tátu napůl z Madagaskaru a napůl z Malajsie a ten nám řekl, že na spoustě míst po Asii nic neplatil.. haha, jaké to překvapení.) A taky, kdoví, kam ty peníze jdou, vpravo dole na ceduli by měla být podepsaná spíš vojenská junta, do který tyhle peníze s největší pravděpodobností tečou, Bagan byl odebrán ze seznamu dědictví Unesco, kvůli necitlivým zásahům, takže do tradičních postupů opravy památek asi těžko.. (Spousta pagod má "podlahy" vylitý betonem, někde je něco příšerně vydlážděný, dokonce jsme viděli i doopravený štít pagody, kde byly z jedné strany cihly a z druhé to bylo vylité betonem a rýhami od ruky dokreslené cihly, ještě kdyby jste se fakt hodně nesnažili..viz fotka)

Hostel Ostello Bello, ve kterým zůstáváme přes Vánoce je super, schází se tady i spousta lidí, co tu nebydlí a panuje tady skvělá atmosféra. Když si na recepci česky ostatním stěžuju, že na stránkách bylo napsáno, že karty berou, v reakci na to, že to možná nepůjde zaplatit kartou.. ozve se z recepce česky, že "to tady prostě občas nejde.." V hotelu pracují 2 Češi, prý se tu občas někdo z Čech objeví, ale dlouho tu nikdo nebyl. Je tu ale ještě jedna slečna (se kterou hned vyrážíme na oběd) a tak prý vytváříme za poslední dobu docela rekord :-)

Rosťa, jeden z kluků, s náma chvilku pokecá, na mapě nám ukazuje na který pagody jet, kam nechodí turisti, na jakou se dá vylézt a odkud je nejlepší východ slunce :-) A taky vypráví jak to chodí v Barmě, pracuje tady víc než rok.. V zemi je bezpečno, pořád tu ale má vliv vojenská junta, který se na spoustě míst musí platit (jako vstup do Baganu, ze kterýho si udělali továrnu na prachy). Před měsícem a půl tady byly volby, který vyhrála demokratická strana asi z 90% a čekalo se, jak se po tom bude junta chovat, což jsme sledovali ještě před tím, než jsme kupovali letenky.. Junta sice žádnej bordel nedělá, v únoru si mají lidi zvolit svýho prezidenta, nicméně tady vliv pořád má a úplně ho jen tak neztratí, čeká se, že se jí nechají nějaký procenta z příjmů, aby byl klid. Rosťa vypráví, že je to sice krásná země, bez davů turistů (což se po těhlech volbách začne asi dost měnit), kde se můžete cejtit dost svobodně, zároveň je to ale svoboda nesvoboda. Před 2 týdny prý přišla junta a řekla jim v hostelu, že nemají povolení na 2 patrový postele. Žádný prý nikdy nebylo potřeba, junta ale řekla, že odteď ho potřebují a museli 14 dní před Vánoci a skoro plnými termíny rozřezat všechny 2 patrový postele napůl.. Týden zpátky přišli a řekli, že se hostel nemůže jmenovat Ostello Bello, no a tak je před hostelem přepsaná cedule s nějakým místně znějícím názvem, i když tomu tady stejně nikdo jinak než původním názvem neřekne.¨ Jo a taky jsou tady celkem běžný výpadky proudu, na několik desítek vteřin až minut..

Půjčujeme si elektrický motorky za necelý 4$ na den, což se ukazuje jako parádní způsob dopravy. Ani to neukazuje rychlost jakou to jede, protože to moc není, na přejíždění mezi pagodama je to ale ideální :-) Hned první den vstáváme na východ slunce a nutno říct, že to tady stojí fakt za to. Ještě za tmy dojedete k vytipovaný pagodě a doufáte, že je to fakt ona, ta na kterou se dá vylízt. Zevnitř vedou nahoru úzký a hrozně příkrý schody (některý mají schodiště zamčený nebo se nahoru jít vůbec nedá, ale na spousty jo), který jsou ale vždycky tak bokem, že je strašně snadný je přehlídnout. A když víte, kam jít, sedíte pod vrcholkem pagody jen s pár lidma. (Zatímco na největší pagodě se mačká 150 lidí, který tam dovezl autobus.) Pagod je tady prý 2200 a původně jich bylo okolo 4000, spoustu jich prý zničilo zemětřesení v 70. letech. Pohled je to fakt krásnej.. Oproti Kambodži je tady trochu chladněji, i když přes den pořád docela teplo, přes noc a večer je ale pořádná kosa a tak nám trochu mrznou bosý nohy, protože na pagodě taky nesmíte chodit ani v ponožkách..

Lidi, kteří tu cestujou a který jsme potkali byli všichni hrozně přátelský, každej se s vámi hned začal bavit a předávat si tipy na dobrý pagody :-) Před den potkáme Andyho z Německa, který cestuje sám a připojí se k nám na zbytek dne a večer pak další lidi z hostelu, který potkáme na další pagodě při západu slunce. Všichni jsou hrozně fajn, většina lidí tady cestuje sama, trávíme spolu večer a naplánujeme další výlet na východ slunce na vánoční ráno 24.12. :-) Po obědě se jedem podívat do místní vesnice, na kterou jsme dostali tip, není vůbec v tištěných mapách pro turisty, takže tu kromě místních není ani noha. A ti jsou hrozně milí a ukazují nám pyšně jejich domy :-) Celý den ještě jezdíme po pagodách a já na Vánoční odpoledne zahajuju fázi - je mi strašně zle - (čímž přebírám pomyslnou štafetu od Áji na Filipínách a Jirky v Kambodži) která trvá až do 26. dopoledne, ale je to tady prej celkem běžný.. Výlet do hor 25. vynechávám a prospím v hostelu a v noci se přesouváme do Yangoonu, kde před odletem trávíme ještě den.

Bagan (ale i Yangoon) se nám hrozně líbil, shodli jsme se, že je to srovnatelný s Angkor Wattem v Kambodži, dokonce snad i lepší :-) Turisti tady sice jsou, ale dá se jim dobře vyhnout, pokud nejedete sledovat východ slunce z nejvyšší a největší pagody.. Pokud uvažujete o cestě někam do týhle oblasti Asie, za nás určitě vede Barma!

PS: Pro botky byla tohle už poslední cesta! :-D :-(

Yangoon

Po workshopu v Kambodži se přesouváme autobusem zpátky do Bankoku, kde máme na letišti sraz s Ájou. Střihneme si další noc na letišti z mnoha a brzo ráno odlétáme do Yangoonu v Barmě. Tam z letiště žádná hromadná doprava nejezdí, naštěstí taxíky nejsou drahý.. s místníma taxikářema je to vždycky sranda, jak vždycky mluví špatnou angličtinou, ale hrozně si chtěj povídat :-) Tenhle nám ale mimo jiný vysvětluje je Rangoon tomu říkali britové, že oni tomu říkají Yangoon (přepisy jsou různý) a že Barma je jenom jedna část země a název státu je Myanmar, což sice víme, nicméně stejně v češtině pořád používáme Barma..

Hostel si rezervujeme už tradičně tak 2 h před příjezdem na místo na letištní wifi, chvíli dospíme a vyrážíme do města. Hned ráno nás pobaví jeden Němec, kterýho potkáme v hostelu, když sháníme autobus do Baganu a na recepci nám říkají, že mají všechno plný, ale že ve městě něco seženeme. Jdeme s ním na nádraží, zatímco on nám s náznakem chlubení se říká, že tohle on už má zarezervovaný dávno, s předstihem, z Německa! Když se ho zeptáme jak dlouho vlak jede, řekne nám že 16 h. Z celý týhle situace se stal náš oblíbený vtip o Němcích.. "s předstihem, z Německa!" No ale 16 h!!! .. to teda vyhrál.. My jsme si koupili lístky na další den ráno na autobus, který jede 8h a je nepochybně dražší.. ale 16h.. (Navíc o 2 dny později potkáváme v Baganu dalšího Němce, který nám vyprávěl, jak rezervovat si vlak byla největší chyba :-D a pouští nám několikavteřinové video z jízdy vlakem, nepředstavitelnej hluk.. 16h :-D)

Cestou k největší Shwedagon pagodě jedeme místním autobusem za 100 Kyatů (asi 2 Kč) Typickej lokální autobus, kam se tak tak vejdeme na výšku, (Jirka teda ne, ten má hlavu sklopenou na stranu) a já mám kolena asi ve výšce hrudníku, pokud chci, aby se vešly mezi moje sedadlo a to před ním :-D Sedí vedle mě ale hrozně milá paní a chce si povídat, dá mi vánoční přání (fotka se Santa Clausem), že prý budu mít štěstí a pak vytáhne několik tlustých štusů fotek, co si veze z vyvolání a všechny si je musím prohlídnout. Vypráví mi, že hrozně ráda fotí a že tohle jsou přání jako dárky pro kamarády. Všechny fotky jsou vyfocený jejím starým smartphonem a dost rozmazaný :-) a má jich fakt strašně moc. Ale vypráví mi, že jí to dělá hroznou radost a že fotí kytky každý den, že má kytky ráda, protože je učitelka bilogie :-) Je ale hrozně milá, popřeje mi hezký Vánoce, nakonec si ještě musím vybrat nějakou fotku, co se mi líbí, tak si vyberu takovou skoro-uměleckou s růžema, která se jí zrovna docela povedla. Přeje mi hezký Vánoce, několikrát jí poděkuju a pak mizíme kdesi v centru města :-)

Shwedagon pagoda je celkem velkej komplex, kterej už je na tomhle místě původně asi tisíc let, největší zlatá pagoda je ale z 30. let a spousta věcí okolo je ještě novějších. Všude do místních chrámů se musí naboso (i ponožky jsou zakázaný) a tady i v šátku místo sukně. To platí i pro kluky s kraťasy po kolena, který většinou nikoho moc nezajímají.. Šátky vám na místě za zálohu půjčí, i sem už dorazily moderní vzory, já jsem vyfasovala žabičky a Ája Hello Kitty :-D Mají tady ale takový "uklízecí čety", kdy lidi tlačí v několika řadách košťata a na tom je navlečenej jeden velkej hadr :-)) Takže se tu naboso chodí dost příjemně.

Yangoon se nám na první pohled líbí víc než města v Kambodži, třeba oproti Phnom Penhu je daleko čistší (jako pořád je tu bordel, ale oproti Kambodži je to dost ok), hezčí, líbí se nám víc domy, atmosféra.. Taky tu poprvé v Asii vidíme něco, co připomíná klasickou hospodu, a mají tu dobrý pivo, nesoucí název země, Myanmar. Večer jdeme znovu (po 3 dnech :-D) do kina na Hvězdný války, protože Ája je ještě neviděla, lístek tu stojí závratných 36 Kč :-D

Život s Siem Reapu

Bydlíme tady v hostelu za 5$ (amerických) za noc, což je super cena (když pominu to, že jsem se sprchovala 14 dní studenou vodou :-D) S cenama za všechno ostatní už to taková paráda není. Nějak jsme předpokládali, že Kambodža pro nás bude levnou destinací, opak je ale pravdou. Jídlo stojí tak 2x víc než v Taipei, za teplý jídlo 3-5$ což je jako jíst venku v Praze. Takže ve výsledku ty denní náklady jsou docela vysoký. Siem Reap je teda trochu extrémní kvůli turistům, protože sem každej jezdí kůli Angkor Wattu, ale ani Phnom Penh nebyl nijak extra levnej..

Platí se tu americkými dolary a místními riely. Používají se ale jen bankovky amerických dolarů, ne mince, místo nich vám vrací místní měnu. Riely jsou ale příšerný.. 1$ = 4000 rielů, takže je vždycky hrozný to spočítat, když vám vrací :-D

No a je tu šílený vedro! Ale ne vlhko, naopak je tady hrozně prašno.. A my sice bydlíme v hostelu za 5$ za noc, ale lidi ubytovaný v našem hostelu se můžou chodit koupat do bazénu k hotelu, kde stojí noc 100$ za pokoj :-D Takže se zas tak špatně nemáme..

Hned co jsme přijeli, jsme si na celých 14 dní pronajali kola (za 10$), což je tady ideální způsob dopravy. Pěšky je všechno trochu dál a nechtěli jsme platit za tuktuky, který chtějí například za cestu k Angkor Wattu a zpátky (což je dokupy asi 8km) 15$... Takže se mezi hostelem, bazénem, školou a centrem (ale i k Angkor Wattu nebo na výzkum) dopravujeme na kolech.

Jak tady funguje doprava je kapitola sama o sobě :-D Viděla jsem tady v celým městě asi 2 semafory a docela se i dodržujou, možná tak v 80%.. Ale jinak všechny křižovatky fungují bez jakýchkoli pravidel, žádná hlavní a vedlejší silnice ani přednost z prava. Jedou všichni. Proplétají se mezi sebou, nějak to dopadne.. Nutno říct, že se ve městě tím pádem jezdí dost pomalu a lidi jsou prostě zvyklí dávat pozor.. Maximálně si zanadáváte, co to ten člověk dělá a že je blbej (to se mi stává v průměru tak 1-2x při každé jízdě :-D) Taky je tady normální, že lidi na skútrech a kolech jezdí po kraji v protisměru, většinou něž nebo po tom, co zahli doleva, což pak ulehčuje situaci v křižovatce :-D Je ale fakt parádní když jedete po kraji na kole, začne vás předjíždět skútr, pak tuktuk začně předjíždět ten skútr, co vás předjíždí a přímo naproti vám jede další skútr v protisměru :-D Všichni se nějak vyhnou a tato situace se zanedlouho znovu opakuje :-D Za pár dní jsme si ale zvykli a už se všem profesionálně vyhejbáme :-D Sranda je taky místní bezpečnost práce, neustále tady někdo něco sváří, bez brýlí samozřejmě. Nejlepší ale byl chlap, co svářel v helmě na motorku, jenom ten štít přes oči měl zvedlej... :-D

Je tu všude docela bordel, v centru je to docela v pohodě, to je daleko lepší než v hlavním městě Phnom Penhu, ale stačí vyjet kousek za centrum a všude jsou odpadky, řeka je z třeba z půlky plná odpadků, pro ně je to asi fakt normální.. a taky jsem tu viděla zatím jen jednu 20cm mrtvou krysu, to v Phnom Penhu jsem viděla 2 (mrtvý), který měly tak 30cm.. :-D (jo, 30) V místě, kde děláme projekt, ve čtvrti kolem vodního kanálu, je market, kde se prodává maso, zelenina.. Neviděla jsem market takový úrovně poprvý, ale tohle bylo moc i na mě. Všude šílenej smrad, že se vám zvedá žaludek, maso se válí nasekaný na kusy na rozloženejch kartonovejch krabicích, obsypaný mouchama. To samý s rybama, až na to že ty jsou většinou na něčem igelitovým, ryby se porcujou taky tady, na rohu stánku, kde se prodávají sedí paní a těm malým usekává hlavy a hází je vedle.. Mezi tím vede cesta, která spíš než cestu připomíná bláto + odpadky. Jo a místní taky sušej všude ryby, prostě syrovou rybu rozříznete a necháte jí usušit na sluníčku, nepředstavitelnej zápach.. A mají tady obří hmyz :-D Viděla jsem něco, co vypadalo jako 5 cm moucha a pak nám taky na žaluziích ve škole pobývala asi 10cm kobylka :-D

Naším zadáním na workshopu je kanál, kolem kterého je hustě obydlená čtvrť a už zmíněný market.. Kanál je na místě daný historicky, je spojený s vodním systémem kolem Angkoru a po tom, co proteče městem by měl zavlažovat pole.. Momentálně je ale z poloviny plný odpadků a kdo ví, čeho všeho, Siem Reap nemá kanalizaci (kromě pár ulic v turistickém centru). Nemáme moc času na to, poznat prostředí úplně do hloubky, ale snažíme se nemít jenom evropský uvažování a přemýšlet o tom, co by potřebovali místní.. hygiena je tady celkem velkej problém. Nakonec to pojímáme jako takový koncept toho, jak zacházet s kanálem a vodou.. a navrhujeme systém solárního čerpadla, který bude pumpovat vodu do určité výšky nad kanál a pak jí v trubkách distibuovat nad celým kanálem (v naší čvrti), kde ji bude možné po skoro celé délce možné používat k umytí nádobí, praní prádla.. + je na kanále několik míst: u marketu, něco jako sprchy, kde se může každý umýt (ty jsem detailněji řešila já) a nádrž s vodou na koupání, mezi všemi těmito body funguje systém přírodní filtrace..

No a z trochu jinýho soudku ..byli jsme se mimo jíný podívat na hotel, co tu postavil jeden z vedoucích workshopu, jehož studio tady má jednu z kanceláří.. No a poslední večer jsme byli pozvaný, do domu rodičů francouzko - kambodžskýho architekta, učitele z Paříže (co ten dům teda taky navrhnul) jehož rodina je asi docela známá a nějak významně se podílela na práci na komplexu Angkoru, no.. vilu mají hezkou :-)

A samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít místní premiéru Star Wars :-)